Vzhledem k tomu že tu mám rest tak na měsíc, tak těch alb bude více najednou, i když pozdě tak ale přeci.
Kritiky velmi sporný snímek, který minimálně dokazuje že Leonardo Dicaprio se už opravdu nedá porovnávat kvůli Titanic a Romeo and Juliet, ale také proto že už je to pan herec, možná tolik komerčního úspěchu nesklidil. Ačkoliv se jedná o velmi inteligentní snímek, kterému možná nějaké to klišé uklouzne, posuzovat stejně tak hudební doprovod už nelze. Do rukou se nám tedy dostává 2 CD soundtrack, promíchaný velmi originálními jmény.
Stejně tak jako film, i hudba se zabývá tématikou 50. let minulého století.
Co můžete tedy čekat je klasika jako Johnnie Ray - Cry, Kay Starr - Wheel of fortune nebo Lonnie Johnson - Tomorrow night, tyto kousky by bylo hřích komentovat jinak než slovy, je to klasika. Někoho rozhodně potěší ale stejně tak pro ty co "americkým zlatým dobám v hudbě" neholdují nic moc neřeknou.
Zpívané hudby je ale minimálně, zbytek soundtracku je ryze orchestrální, co je však velmi ojedinělé, že každou píseň složil někdo jiný, takhle rozsáhlá kompilace pro jeden film se jen tak nevidí.
Tématicky je film mysteriózním hororem, na hudbě to má samozřejmě velký dopad a už od prvních tónů Root of an unfocus od Borise Bermana je to slyšet, tato píseň se opravdu nese v duchu starých filmových melodií, ovšem pro hlavní melodii filmu je to možná až zbytečně kakofonické. Tak je to i se zbytkem skladeb, najednu stranu je tu nádech staré dobré školy a na projektu pracují značky jako Wiener philharmoniker, The San Francisco symphony nebo Orchestra of St. Lukes ale na druhou stranu jsem očekával více témat, toto je takové nesoustředěné hraní a mnohdy z toho můžete mít velmi schizofrení pocity.
Celý soundtrack vyhrává rozhodně Max Richter s On the nature of daylight, čehož naleznete i zpívanou verzi s Dinah Washington, obě verze se líší pouze zpěvem, ovšem každá má tak trochu jinou atmosféru a je to píseň kterou jak jednou uslyšíte, tak už ji z hlavy nevymažete.
Toto album rozhodně doporučím, i když vám některé písně nemusejí padnout do uší hned jak je pustíte, tento soundtrack má nespornou výhodu v tom že atmosféricky velmi pěkně reflektuje 50 léta tak jak má, přičtěte si naprosto skvělý duet This bitter earth and on the nature of daylight o který by bylo škoda přijít a máte pěknou kolekci. 50% za lehčí nevyrovnanost hudby ale berte to jako tu lepší padesátku.
Verdikt: 50%
Tracklist:
| Disc: 1 |
|---|
| 1. Fog Tropes (Orchestra of St. Lukes, conducted by John Adams) |
| 2. Symphony #3: Passacaglia - Allegro Moderato (National Polish Radio Symphony, conducted by Antonio Wit) |
| 3. Music For Marcel Duchamp (Philipp Vandre, prepared piano) |
| 4. Hommage a John Cage (Nam June Paik) |
| 5. Lontano (Wiener Philharmoniker, conducted by Claudio Abbado) |
| 6. Rothko Chapel 2 (UC Berkeley Chamber Chorus) |
| 7. Cry (Johnny Ray) |
| 8. On The Nature Of Daylight (Max Richter) |
| 9. Uaxuctum: The Legend Of The Mayan City Which They Themselves Destroyed For Religious Reasons - 3rd M (Vienna Radio Symphony Orchestra; Peter Rundel, conductor) |
| 10. Quartet For Strings And Piano In A Minor (Prazak Quartet) |
| Disc: 2 |
| 1. Christian Zeal and Activity (John Adams / Edo de Waart & San Francisco Symphony) |
| 2. Suite For Symphonic Strings: Nocturne (The New Professionals Orchestra, conducted by Rebecca Miller) |
| 3. Lizard Point (Brian Eno) |
| 4. Four Hymns, II For Cello And Double Bass (Torleif Thedeen & Entcho Radoukanov) |
| 5. Root Of An Unfocus (John Cage) |
| 6. Prelude - The Bay (Ingram Marshall) |
| 7. Tomorrow Night (Lonnie Johnson) |
| 8. This Bitter Earth / On The Nature Of Daylight (Dinah Washington & Max Richter) |
Zde hledá